Přehled dřevin

Jehličnaté a listnaté dřeviny

Jehličnany:

Jedlové dřevo

Jedle se vyskytuje ve střední Evropě a v Malé Asii. V porovnání se smrkem je u nás její výskyt poměrně malý. Jedle dorůstá až do výšky 40 m, zralosti dosahuje ve věku osmdesáti až sta let.

Kůra mladého stromu je hladká, hnědá až šedohnědá, v pozdějším věku šedobílá. Na řezu je červenohnědá, poměrně tlustá. Vrstva lýka je pevně spojena s kúrou. Dřevo jedle se velmi podobá dřevu smrkovému. Je žlutohnědé, s načervenalým až modro-hnědým odstí­nem. Vlivem světla na vzduchu žloutne. Dřevo v kulatině vystavené dešti dostává špinavé, žlutohnědé skvrny, zejména v části okolo dřeně. Na kon­cích dlouho skladovaného řeziva se vytvářejí typické tmavohnědé skvrny. Jedlové dřevo má dobře viditelné letokruhy, přechod jarního dřeva do letního je ostrý. Obě vrstvy jsou téměř stejně široké, dřevo má ne­patrný lesk. Pryskyřičné kanálky ani jádro jedlové dřevo nemá. V čerstvém stavu nepříjemně zapáchá. Suky jsou typicky tmavohnědé, vypadané a lemované černým prstencem. Jsou uloženy poměrně kolmo k ose kmenu. Dřeňové paprsky nejsou viditelné. Při opracování (frézování, hoblování) se dřevěná vlákna třepí, povrch je po opracování mírně chlupatý.

Smrkové dřevo

Smrk je rozšířen v celé Evropě kromě jižních a západních oblastí. Roste od Pyrenejí na východ až po Kazaň v Rusku a na sever až po Laponsko. Smrk narůstá do výšky až 50 m. Smrkové dřevo se může v průmyslu zpracovávat teprve od třiceti let, nejvhodnější je však dřevo osmdesátiletých stromů.

Kůra je v mladém věku stromu tenká, hladká, červenohnědá, později šedohnědá, šupinatá, v dolní části kmene je roz­brázděná. Dřevo smrku je žlutobílé, stejně zbarvené, bez viditelného jádra. Na vzduchu a na světle žloutne. Letokruhy jsou dobře viditelné. Přechod jar­ního dřeva do letního je pozvolný, s výraznějším rozdílem v šířce: vrstva letního dřeva je tenčí než vrstva dřeva jarního. Struktura je obvykle poměrně jemná, kresba jednoduchá, příznačný je hedvábný lesk. Dřeňové paprsky nejsou viditelné, po kácení se objevuje výron pryskyřice. Dřevo příjemně voní po pryskyřici, nejvíce při sušení v sušárnách. Suky jsou o něco tmavší než ostatní dřevo, jsou drobné a vyskytují se ve větším množství. Hmotnost dřeva při 15% vlhkosti je 470 kg/ m³.

Borové dřevo

Borovice se vyskytuje v Evropě a ve Střední Asii do výšky 800 m n. m. Dosahuje výšky 30 m, nejvhodnější věk pro její zpracování je 60 až 80 let.

Kůra mladého stromu je tenká, na povrchu jemně odlupčivá, žlutočervená. Na starých kmenech je šedohnědá až červenohnědá. v dolních částech kmene s velmi hluboko rozbrázděnou borkou (hrubá vrstva kury). Běl je široká, žlutobílá s červenavým ná­dechem Čerstvé jádro je slabě viditelné, později hnědé až hnědočervené. Letokruhy jsou dobře viditelné a jsou často poněkud zvlněné. Přechod jarního dřeva do letního je ostrý. Lesk dřeva je menší než u modřínu. Na čerstvě opracovaných plochách příčného, radiálního a tangenciálního řezu jsou dobře viditelné početné pryskyřičné kanálky s velkým obsahem živice. Typický je výron živice v červenohnědých, kruhových, většinou pravidelně přeslenovitých sucích. Dřeňové paprsky nejsou viditelné. Objemo­vá hmotnost dřeva borovice lesní při 15%, vlhkosti je 520 kg/m³. Dřevo borovice černé je tvrdší a těžší, objemová hmotnost činí 600 kg/m³

Modřínové dřevo

Modřín opadavý roste do výšky 1 600 m n. m. a tvoří nejčastěji skupiny s jedlí, borovicí, bukem a smrkem (např. Karpaty, Českomo­ravská vrchovina). Modřínu jako jedinému z jehličnatých dřevin na konci vegetačního období opadává jehličí.

Kůra mladého stromu je hladká, později s borkou. U starých stromů je kůra velmi tlustá, rozbrázděná, šedohnědá až červenohnědá. Běl je široká 1,5 až 3 cm, čistě žlutobílá, jádro je mohutné, tmavé žluto-červeno-hnědé. Po pokácení je jádro ihned dobře viditelné, ostře ohraničené od běli. Letní dřevo je tmavočervené, ostře ohraničené od jarního dřeva: má viditelný lesk. Dřevo obsahuje mnoho prysky říčných kanálku s velkým obsahem pryskyřice, proto velmi příjemné voní. Při zpracovávání je viditelný jemně krupicovitý výron pryskyřice. Pryskyřičné kanálky jsou na příčném řezu patrny jako tmavé tečky. Suky jsou tmavočervené barvy se začernalými okraji a jsou rozprostřeny nepravidelně po celé délce; je to výrazný typický znak řeziva. Dřeňové paprsky nejsou viditelné. Objemová hmotnost dřeva při 15 vlhkosti je 590 kg/m³.

Dřevo duglasky

Duglaska se vyskytuje v západní části Severní Ameriky, v Evropě je to dřevina zdomácnělá. V oblastech svého přirozeného rozšíření do­sahuje výšky 90 m.

Dřevo je měkké, v porovnání se smrkem tvrdší a těžší, má velmi pěknou kresbu, je velmi pevné a trvan­livé.

Kůra douglasky je u mladého stromu hlad­ká, tmavozelená, ve starším věku šedohnědá. Běl je široká, nažloutlá. Na čerstvém řezu je jádro světle hnědé, později červenohnědé. Letokruhy jsou dobře viditelné. Jarní dřevo je od letního dřeva ostře ohraničené, letní dřevo je nápadně široké. Pryskyřičné kanálky jsou viditelné jen pod lupou. Suky jsou červenohnědé, dosti rozptýlené. Objemová hmotnost při 15 % vlhkosti je 510 kg/m ³.

Listnaté dřevo:

Dubové dřevo

Dub cer

Vyskytuje se v jižní a jihovýchodní Evropě, také na středním a jižním Slovensku.

Tmavošedá borka je nepravidelná, hluboko rozbrázděná. Běl je až 18 cm široká, světle hnědá, jádro je červenohnědé. Dřevo je velmi pórovité, letokruhy má širší než letní dub. Dřeňové paprsky jsou široké, husté, typicky načervenalé.

Dub letní, dub zimní

Dub zimní se vyskytuje ve střední a jižní Evropě a v západní Asii, dub letní v Evropě, na Kavkaze a v Malé Asii. Strom roste do výšky 40 m, věk zralosti je 120 let.

Rozpoznávací znaky. Bořka starších kmenů je rozbrázděná v podél­ném směru. Barva kůry je světle šedohnědá, často šupinatá. Dřevo dubu j_e výrazně kruhovitě pórovité s jádrem. Běl je úzká, světle hnědá, jádro j_e mohutné, se širokými, dobře viditelnými cévami v jarním dřevu. Letní dřevo je světlé. Početné dřeňové paprsky, na příčném řezu až 1 mm široké, jsou dobře viditelné. Na radiálním řezu vytvářejí široká zrcadélka. Dřeňové paprsky dubu zimního jsou od sebe více vzdáleny a jsou širší než u dubu letního. Dřevo obsahuje velké množství tříslovin, koroduje kovy a při styku se železem černá. Objemová hmotnost při 15% vlhkosti je 690 kg/m³.

Jasanové dřevo

Vyskytuje se v celé Evropě. Strom roste do výšky 30 m. Technické zralosti dosahuje ve věku 100 let.

Kůra stromu je hladká, šedozelená, na starých kmenech svisle rýhovaná. Běl je velmi široká, bílá až světle hnědá. Jádro je úzké, tmavé, hnědé jen u starých stromů, letokruhy jsou velmi zřetelné. Velké a početné cévy v jarním letokruhu jsou dobře viditelné, dřeňově paprsky téměř neviditelné. Objemová hmotnost dřeva je 690 kg/ m³ při 15 % vlhkosti.

Jilmové dřevo

Vyskytuje se v jižní a střední Evropě, v severní Africe a v Malé Asii. Jilmy rostou do výšky 20 až 40 m.

Kůra stromu je tmavošedá, u starých kmenů velmi rozbrázděná, se šupinami na povrchu borky. Běl zaujímá třetinu až polovinu průměru kmene, je bílá až nažloutlá. Jádro je typicky čoko­ládově hnědé (jilm habrolistý a drsný mají jádro světlejší). Letokruhy jsou velmi zřetelné, póry v jarním dřevu jsou dobře viditelné. V letním dřevu jsou světlé vlnité pruhy, rovnoběžné s letokruhy. Dřeňové paprsky jsou jemné, viditelné a početné. Na radiálním řezu tvoří ozdobné pestré kresby, pěkné pro výrobu nábytku. Objemová hmotnost při 15 % vlhkosti je 680 kg/rn ³.

Akátové dřevo

Akát je strom jižních oblastí. Dosahuje výšky 25 m, tloušťky až 70 cm. Zralosti dosahuje ve věku 50 až 70 let.

Běl akátového dřeva je velmi úzká, nažloutlá. Jádro je mohutné, žlutozelené až žlutohnědé, s ostrým přechodem k běli. Letokruhy jsou velmi zřetelné. Cévy v jádru jsou na příčném řezu vidi­telné jako světlé tečky. Dřeňové paprsky jsou jen stěží viditelné. Objemová hmotnost při 15 % vlhkosti je 770 kg/m³.

Bukové dřevo

Vyskytuje se hlavně v západní a střední Evropě. Strom dosahuje výšky 40 m, tloušťky až 1,2 m, zralosti dosahuje ve věku 100 až 120 let.

Kůra stromu je hladká, šedá až stříbrošedá. Dřevo je pleťově růžové až hnědočervené, jádro se viditelně neodlišuje. U starých stromů se vyskytuje nepravé jádro. Letokruhy jsou jen nepatrně viditelné, uspořádané rovnoměrně, póry nejsou zřetelné. Velmi početné dřeňové paprsky jsou na tangenciálním řezu viditelné jako vřetenovité čárky, dlouhé 1 až 2 mm, na radiálním řezu jako hustá zrcadélka. Objemová hmotnost při 15 % vlhkosti je 720 kg/m³.

Habrové dřevo

Habr se vyskytuje v Evropě a Malé Asii. Roste do výšky 25 m, kmen dosahuje průměru 60 cm.

Kůra stromu je hladká, šedozelená, s převlá­dající šedou barvou. Dřevo je bílé s nádechem dožluta nebo došeda. Matné jádro se viditelně neodlišuje. Letokruhy jsou jen málo zřetelné, vlnité. Cévy jsou na podélném řezu dobře viditelné jako rýhy. Dřeňové paprsky jsou široké, dobře viditelné na všech řezech. Vlákna jsou odchýlena. Objemová hmotnost při 15 % vlhkosti je 830 kg/m³.

Javorové dřevo

Roste hlavně ve střední a jižní Evropě. V našich lesích se javor vyskytuje jednotlivě, zřídka tvoří větší skupiny. Roste do výšky 40 m. Dozrává v 80 až 100 letech.

Kůra stromů je šedohnědá, hladká, později svisle rozbrázděná. Javor mléč má kůru až tmavohnědou. Dřevo je bílé až nažloutlé, s typicky hedvábným leskem, javor mléč má dřevo narůžovělé. Jádro se od běli výrazně neliší. Viditelné letokruhy jsou ohraničeny tmavým pruhem letního dřeva; javor mléč má letokruhy mírně zvlněné. Dřeňové paprsky jsou velmi početné, dobře viditelné na všech řezech u klenu, u javoru mléče jsou viditelné méně. Typická je vlnitá kresba. Objemová hmotnost při 15% vlhkosti je u klenu 670 kg/m³, u mléče 660 kg/m³.

Topolové dřevo

Topol roste v Severní Americe a v Evropě. Je to typický strom našich nížinných lesů. Roste do výšky 40 m, průměr kmene je 1 až 2 m.

Běl je světle žluté barvy; jádro je žlutohnědé s nádechem dočervena až zelena, někdy s tmavým nádechem. Od běli je těžko odlišitelné. Letokruhy jsou široké, slabě viditelné. Dřeňové paprsky nejsou viditelné. Objemová hmotnost při 15 % vlhkosti je 450 kg/m³.

Březové dřevo

Bříza je rozšířena po celé Evropě a Asii. Za zvlášť jakostní se považuje dřevo severské břízy (Finsko, Rusko, Švédsko). Roste do výšky 30 m, tloušťka kmene je až 50 cm. Doba zralosti je ve věku 60 až 80 let.

Dřevo břízy je bílé se žlutavým nebo červenavým nádechem. Jádro není zřetelně odlišné. Letokruhy jsou široké, málo výrazné. Cévy jsou na příčném řezu viditelné jako bílý moučný prach, na podélném řezu jako rýhy. Dřeňové paprsky nejsou zřetelné. Velmi pěknou kresbu má bříza finská a ruská. Objemová hmotnost je 650 kg/m³ při 15 % vlhkosti.

Lipové dřevo

Lípa se vyskytuje v Evropě. Roste do výšky 25 až 30 m.

Kůra lípy je zelenožlutá, později až tmavě šedohnědá, podélně rozbrázděná. Pod kůrou je tlustá vrstva lýka. Bej je slabě nažloutlá s červenavým nebo hnědým nádechem, ve vlhku zelená. Jádro je téměř stejné, někdy tmavší. Letokruhy jsou jen málo znatelné, často zvlněné. Cévy na radiálním řezu tvoří jemné rýhy. Dřeňové paprsky jsou jen málo viditelné. Dřevo má typickou jemnou a rovnoměrnou strukturu, je husté, přitom však měkké. Objemová hmotnost při 15% vlhkosti je 530 kg/m³.

Osikové dřevo

Osika se vyskytuje v Evropě a v Americe. Strom dosahuje výšky až 30 m, tloušťka kmenu je až 1 m. Zralosti dosahuje osika ve věku 30 až 40 let.

Běl je bílá až nažloutlá, slabě lesklá. Jádro se barevně neodlišuje. Letokruhy jsou málo viditelné, cévy na radiálním řezu vytvářejí jemné rýhy. Dřeňové paprsky nejsou viditelné. Objemová hmotnost při 15 % vlhkosti je 450 kg/m³.

Olšové dřevo

Olše roste v Evropě, Asii (Sibiř) i Americe. Je to strom střední výšky (25 m), kmen dosahuje tloušťky 50 cm. Technický věk je 40 až 60 let.

Kůra mladého stromu je hladká, zelenohnědá, později se vytváří rozbrázděná tmavohnědá borka. Surové dřevo je narůžovělé, později oranžové. Jádro není odlišné. Letokruhy jsou málo viditelné, nejlépe na radiálním řezu. Cévy jsou viditelné na podélném řezu jako rýhy. Dřeňové paprsky jsou široké a dobře viditelné na všech řezech. Objemová hmotnost dřeva při 15 % vlhkosti je 530 kg/m³.

Cizokrajné dřeviny

Palisandrové dřevo

Palisandr se vyskytuje ve Střední a Jižní Americe. Roste do výšky 9 m, průměr kmene má 25 až 45 cm. Dřevo je tvrdé a velmi těžké. Má tmavé, zelenohnědé, téměř až černé jádro. Na podélném řezu má zelené proužky. Běl je žlutavá, vlákno točivé: Objemová hmotnost při 15 % vlhkosti je 1 230 kg/m³. Palisandrové dřevo se používá k výrobě ložisek, ozubených kol, lodních šroubů, na řemenice, kladkostroje a šablony.